Concerts vol.2

5. září 2016 v 23:39 | Kiɭɭiƞg Ħaƿƿƴƞeƨƨ |  My shits
Když jsem se včera teda chytila slova, ráda bych pokračovala v psaní dál. Napadá mě najednou spousta témat o čem psát. Jako první bych však chtěla dokončit už nakousnuté téma a to moje letní koncerty a fesťáky.



Těsně po tom co jsem se s rodinou vrátila z Řecka, jsem s přítelem vytáhla svoje rodiče někam do Opavy na Holbu na grilu, nebo jak se ta akce jmenovala. Byl to jednodenní festival, kde hrály, mám pocit jenom české a slovenské skupiny. Ani by mě to nijak nelákalo, protože z těch skupin jsem všechny už aspoň jednou viděla, teda až na Dymytry.

Na uvítanou jsme si vystáli tak hodinovou řadu, i když jsme lístky už dávno měli, prostě mohli mít více vstupů. A samozřejmě jako vždy muselo být neskutečné horko, ještě že tam kropili hasiči z děla, takže jsme se vždycky nechali promočit a pak se šli dál bavit, dokonce po mě lidi chtěli i obejmout jak jsem byla mokrá a studená. Celý den jsem se tam s přítelem jenom tak procházela, válela po zemi, koukala na různé kapely, ale stejně my tam přišli zvláště kvůli už zmiňovaných Dymytry.

Vlastně už jsem vám říkala, jak moc mám ráda dymytry? Myslím, že asi ne, no prostě je to vážně jedna z mála kvalitních českých kapel, podle mě. A bylo už vážně na čase, aby se objevili někde v okolí a já měla konečně tu čest vidět je na živo. Byla jsem na mě v podstatě v první řadě, měli totiž něco jako molo a já byla hned u toho. Dokonce jsem ukecala nějaké vysoké týpky, aby mě tam pustili, protože jak možná někdo ví, nemám metr šedesát ani s podpatky. S těmi co nás pustili před sebe, jsem myslela, že dost zablbneme. Nakonec to dopadlo tak, že byli dost připití, měli blbé keci a co mě naštvalo ze všeho nejvíc, chytla jsem paličku od bubeníka a jeden z nich mi ji vyrval. Jediná útěcha pro mě byla následující autogramiáda a nové tričko, které jsem si tam hned koupila.

Nic moc zajímavého se dále už kromě toho nedělo, táta se předávkoval chilli a odvezla ho sanitka. Potkala jsem jednoho kámoše, o kterém jsem tady tak půl roku psala. A teď mě už vážně nic nenapadá, přesunu se tedy asi na můj zatím poslední koncert, který si pamatuju ještě pořád detailně.


Tuhle sobotu jsme totiž byli na Nightwish v Havířově, opět to měla být dokonce dvoudenní akce, až na to že dopoledne tam hrál nějaký šlágr, odpoledně český Justin Bieber a až večer jediná metalová skupina. Nelíbilo se mi to žánrové rozvržení. Ale nikdo nás nenutil, abychom tam byli od začátku. Jediný problém byl s lístky, údajně měly být vyprodané, tak jsme ještě v poledne vyslali posly koupit poslední lístky. Vrátili se a my se s přítelem vydali na vlakové nádraží, že lístky předáme jeho kámošům. Předali jsme, přijeli, předali jsme další várku lístků, ale v tu chvíli po nás vystartovali důchodci s tím, že jsme jim vlezli do výhledu, sledovali totiž přes plot nějaký folklórní soubor, co právě vystupoval.

Přesunuli jsme se tedy rovnou už do areálu, obstarali si nějaké pití a šli si sednout někam bokem. Na tom místě jsme vydrželi jenom, co všem okolo mě došlo pivo, já si poklidně upíjela svoji sodovku. Celý můj doprovod zaznamenal vyhlášení soutěže v přetahování lanem o basy piv. Mě to bylo tak nějak jedno, protože se mi pivo stejně hnusí. Nakonec vyhráli druhé místo, dvě basy piv a jednu basu pepsin. Takže i já jsem nakonec měla co pít. Nějak v tuhle chilli dorazili moji rodiče, tak jsme jim taky dali po pivu a nakonec je zase někde ztratili. Zábava se tam s mizejícími pivy rostla, bavila jsem se i já, ale když jsem tam všechny znala maximálně od vidění tak jsem absolutně nevěděla jak se zapojit do konverzace, ale pomalu se to lepšilo. Přicházeli neustále další a další lidi, upláceli je plechovkami, ať u nás zůstanou a tak se naše malá skupinka rozrostla na asi tak dvacetičlennou. Podařilo se tam i někomu propašovat asi dva rumy a ještě něco. Jak to tak kolovalo nedalo mi to a prostě jsem se napila, sice to semnou nic neudělalo, ale když jsem o tom někomu řekla, nikdo mi to nevěřil. Že mě nikdy nikdo neviděl nic pít. Ale kuš lidi!

No prostě, byla jsem ráda, že jsem byla relativně střízlivá, Lachtan se nám tam i pozvracel, a polovina lidí tam chvíli i podřimovala. Nebudu radši ani psát co všechno se tam dělo když nespali, nebo když spal někdo ve špatnou chvíli. No asi jediná perlička, která není nějak extrémně divná, zvrácená bylo asi, když jsem si hrála s vlasy mého spícího přítele a viděl mě tak jeden z bandy a začal si stěžovat, že by chtěl taky, aby ho někdo hladil po vlasech. A musím říct, že je měl vážně pěkný. No zpátky k tématu, prostě se ho ujala moje připitá máma a začala ho hladit a úplně se rozplývat nad hebkostí jeho vlasů.

Každopádně, tohle byla vážně asi jedna z nejmenších věcí, co se tam stala, o cigaretách v prdeli radši nemluvím. Zbývalo už jenom půl hodiny do začátku Nightwish a já za žádnou cenu nemohla toho mojeho vzbudit. Málem po něm začali kreslit fixami, když jsem ho začala bránit vlastním tělem, vzbudilo ho to a nakonec byl rozespale odhodlán přesunout se pod pódium a prorvat nás s Lachtanem co nevíce dopředu. Jako vždy jsem stála před dvoumetrovým člověkem. Naštěstí mě Lachtan na pár písniček vyzvedl na ramena a já aspoň chvíli něco viděla. Stejně jsme tam všichni většinu času headbangovali tak bych toho moc neviděla ani, kdybych byla v první řadě.

Musím, říct, že jsem si to patřičně užila, za krkem mě bolí ještě teď, ale to je malá cena, kterou po každé hodlám podstoupit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sammy Sammy | 6. září 2016 v 11:51 | Reagovat

HAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAPP!
Vítej bratře!
Teď jsem ve škole, ale těším se až přijdu domů a budu se ti věnovat :D

2 Λγᴅᴇᴇ 一角獣 Λγᴅᴇᴇ 一角獣 | Web | 6. září 2016 v 17:11 | Reagovat

Happ ty pařmene!
Divím se, že tam tvoje mamka tak nějak byla taky. Vzhledem k tomu, co jsem slyšela a prostě to znáš...mě by tam máma asi nepustila.
Tvé patálie jsou vskutku úchvatné a je sranda si to číst :D
S tím Lachtanem...okey...a to jsem nedavno plácla taky, že jsem lachtan :D Spíše to zní skvěle...

Jen piš Happ! Něco vymyslíš...Dávám ti trochu svého optimismu, který mám ještě předtím, než se na mě Killstar s batohem vysere a než se úplně rozjede škola.

3 Killing Happynes Killing Happynes | 6. září 2016 v 20:34 | Reagovat

[1]:

[2]: Bratři, ani nevíte jak jsem ráda že vás tady vidím. Fakt se budu snažit více psát a uvidíme jak se vůbec udržím.

Aydee já se mojí mámě divila taky, i když je pravda, že připitá je úplně jiný člověk... no to je fuk. Mě by taky nepustila, kdyby nejela taky.

No a Lachtan, to je takový téměř dvoumetrový magor, z kterého mám občas i strach, ano bojím se vysokých lidí.

A o koncertech zase hodlám psát mám naplánované totiž v říjnu asi dva.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Don't be afraid of clowns.
They are not a psychopaths.
They don't laught when they kill you.
It's only mask.