Inside My Head - 7

12. listopadu 2014 v 16:17 | ҎsƴcҺoʇic Ħuƞʇ |  Inside My Head
Ahojte.
No tato ff se už pomalu blíží ke konci... ještě tak 2 - 3 částí... podle toho jestli se donutím napsat ještě takový závěr... Ale asi jo... Doufám, že to není nějak moc hrozná povídka, pokaždé když tu přidávám další a další část si říkám "A nepokazila jsem to tady ještě víc než normálně?"
... Takže doufám, že se líbí a hlavně, že vás nějak nezklamu...





7.

Jinxx

Skoro jsme nedýchali, aby nás neslyšel. Strach nás oba dva svíral. "Schovávali" jsme se namačkaní na stěnu u dveřích, ze kterých Andy každou chvíli vyjde…
Kroky zpomalily. Byl už tak blízko…
Po delší chvíli další krok… A byl tady. Když jsem ho viděl, úplně mě zamrazilo. Sledoval jsem, jak udělal ještě pár krůčků. Pohyboval se pomalu a něco v té jeho chůzi bylo… děsivé.
Něco držel v rukou. Tu první věc jsem poznal hned. Sekyrka. Celá od krve. A v té druhé ruce… Satane, Bože, Budho, cokoliv! Jakoby nestačilo to se CC-m… Tohle ne… Ne…
Ashley vedle mě si zakrýval dlaněmi celý obličej. Asi to taky viděl.
Zavřel jsem oči. Doufal jsem, že to je jen hodně, hodně zlý sen. Příšerný noční můra.
Kroky ztichly úplně. Víčka se mi chvěla, ale pořád jsem měl oči zavřené. A v tom okamžiku ticha jsem to slyšel. Kap. Kap. Kap… Krev skapávala na podlahu a v současném tichu to šlo dost slyšet. Už jen z toho zvuku se mi dělalo špatně. Otevřel jsem oči…
Kurva! Srdce se mi snad zastavilo! Myslel jsem, že zkolabuju při vší té hrůze.
Andy stál přímo přede mnou. Psychopatický výraz ve tváři, hlava nakloněná na stranu.
Zrychleně jsem dýchal. Předtím jsem málem měl infarkt, ale teď mi srdce bušilo, až mi málem z hrudi vyskočilo.
Andy se vůbec nehýbal, vypadalo to vážně děsivě. Pohled mi proti mé vůli sjel dolů k jeho rukám. Věděl jsem, co znovu uvidím. Sekyrka… to ano, ale v té druhé… V levé ruce pořád svíral za vlasy Jakeovu useknutou hlavu.
Další závrať. Hlava se mi zamotala. Vnímal jsem tu krev. Slyšel jsem, jak stéká z jeho krku na zem. Ten zvuk teď vyplňoval celou mou mysl. Jedna kapka za druhou… dokud nevytvořily… malou… krvavou… louži…

Ashley

Do prdele. Byl jsem vyděšený a klepal se jak ratlík. A Andy… jak jsem ho tam viděl. To není on. Nemůže být. Nechci tomu věřit. Nemůžu tomu věřit….
Ale je to pravda…
Jinxx byl najednou tak bledý. Jo, to určitě i já strachem, ale on vážně vypadal, že omdlí. Nedivil bych se, ale teď omdlít nesmí!
Andy se stále nepohnul, jen před ním strnule stál jako socha. Zhluboka jsem se nadechl "Jinxxi! No tak, teď si to vědomí udrž…" řekl jsem potichu. Netuším, jestli to Andy slyšel nebo ne. No, určitě to slyšel, ale… nijak nereagoval.
Jinxx sebou lehce trhl. A pak se pohnul i Andy. Odhodil Jakeovu hlavu pryč a napřáhl ruku se sekyrkou… Naštěstí Jinxx stihl uhnout. Následovala další rána, které se Jinxx taky vyhnul. Pak Jinxx udělal něco, co Andy nečekal. Vrazil nůž před sebe a zasáhl Andyho do břicha. Nebyla to smrtelná rána, ale rozhodně dobrá.
"Poběž!" zavolal jsem už za běhu na vyjeveného Jinxxe. Dohnal mě. Utíkali jsme do kuchyně spojené s jídelnou, zabouchli a zamkli dveře. Jinxx se o ně opíral, kdyby se přiřítil Andy a já mezitím k nim přisunul těžký jídelní stůl. Moc to Andyho nezadrží, ale snad to zabere aspoň na chvíli. Pořád jsem měl klíč od těchto dveří. Odhodil jsem ho na stůl.
Brzy dveře dostaly pořádně zabrat. Andy z druhé strany do dveří bušil, lomcoval klikou, ale nedostal se sem. Vydával zvuky jako syčení a vrčení plné vzteku. Na chvíli jsme si s Jinxxem úlevně oddychli, ale pak se ozvaly další rány. Andy použil na dveře sekeru. Už se tam objevilo několik škvír přes, které se nám naskytl pohled na Andyho a sekeru zasekávající se ve dřevě. Třísky lítaly až k nám.
Strach, který jsem cítil, se prohluboval, když Andy do dveří udělal už celkem velkou díru. Začal po nás sápat rukama ale marně a tak pokračoval v ničení.
S Jinxxem, jsme po kuchyni začali hledat cokoliv, co by ještě pomohlo. Prohledávali jsme všechny skříňky a šuplíky. Jinxx otevřel skříň pod dřezem a zaklel. Obrátil jsem se na něj. On jen pokrčil rameny a ukázal na nějakou nádobu, jejíž obsah se teď rozlil po podlaze. Dále jsme tomu nevěnovali pozornost a pokračovali v hledání. Nic.
Andy dále zuřil a zápasil se dveřmi.
"Já nechci umřít." Zaúpěl Jinxx.
A v tu chvíli Andy přestal zuřit. Už protáhl celé rameno. A k našemu úděsu sebral klíč.
Nejraději bych se teď zabil sám. Že já blb tam ten klíč nechával!
Odemkl si. Pak už jen odtlačil stůl, dokud neprolezl škvírou mezi dveřmi a stěnou. Zase těmi zpomalenými pohyby mířil k nám. Sekyrku odhodil pryč a vytáhl nůž. Ten nůž, kterým ho Jinxx bodl. Z břicha mu tekla krev.
"Ty" ukázal ostřím nože na Jinxxe.
Nemohl jsem zase jen přihlížet. Postavil jsem se před Jinxxe. Ale Andy se tím nijak moc nezaobíral. Sekl mě nožem do ramene a odhodil stranou. Přišel ke mně, vzal mou dlaň a nožem ji připíchl k dřevěné kuchyňské lince. Zaskučel jsem tou příšernou bolestí. Cítil jsem, jak mi po paži stéká krev.
"Andy … proč … proč to děláš?" naříkal Jinxx.
Neodpovídal. Ale v jeho očích… něco… něco tam bylo. Nevím jak to popsat. Záblesk… Zaváhání. A pak to bylo zase pryč a zbylo jen šílenství.
"Andy, ne!" zakřičel jsem, ale bylo pozdě. Zase. Andy Jinxxovi zabodl do hrudi nůž, ale ne hluboko. Opatrně nůž posouval dolů a rozřezával Jinxxovi břicho. Krev. Všude krev. Jinxx řval. Srdceryvné výkřiky bolesti a utrpení.
"Né! Nech toho!" řval jsem a slzy mi zmáčely obličej.
Andy se usmíval od ucha k uchu. Hbitě pohyboval nožem na Jinxxově břiše. Až teď jsem si všiml, že on… uřezává kousky kůže… A úplně se v tom vyžívá.
Udělalo se mi blbě. Odvrátil jsem pohled. Pak na mě něco přistálo. S úlekem jsem to odmrštil rukou pryč. Byl to kousek nějakého svalu… Pane bože!
"Ty," ukázal Andy tentokrát na mě. "se dívej. Jen jednou odvrátíš pohled a bude to mít horší." Zasmál se.
Bezmocně jsem tam seděl a sledoval. Nepochyboval jsem o tom, jestli je horší bolest fyzická, mít ruku přišpendlenou nožem nebo psychická vidět… kamaráda, jak mučí dalšího kamaráda. Navíc Andy…
Jinxx naříkal, vřískal. Andy se smál. A já brečel a přihlížel.
Andy prozatím nechal břicho na pokoji a přesunul se k obličeji.
"Šššš… teď to asi zabolí…" něco vzal ze země. "Raději pevně skousni tohle." Nacpal Jinxxovi do pusy cáry jeho vlastního masa a svalstva. Vzal ze dřezu lžičku.
Vytřeštil jsem oči. No kurva…
Lžičkou vydloubl Jinxxovo oko. Vzal ho do ruky, jemně zatáhl a pomocí nože přetrhl zrakový nerv.
Sklonil jsem k hlavu. Slyšel jsem tlumené výkřiky Jinxxe. Házel sebou. Vypadalo to skoro, jakoby měl epileptický záchvat, ale bylo to další bolestí, kterou mu Andy působil. Začal znova prořezávat jeho břicho. Jinxxovi se podařilo nějak vyplivnout maso a začal zase naplno křičet.
Brečel jsem víc a víc. Ať už to skončí. Ať už to skončí. Modlil jsem se v duchu. Cukl jsem sebou. Nával bolesti mě donutil skučet bolestí. Z ruky se mi řinula další krev.
Jinxx křičel a křičel. Andy zaklel, potěžkal nůž, a několika rychlými pohyby chytl Jinxxův jazyk a uřezal ho. Další krev. Jinxx začal plivat krev. Už nemohl křičet.
Andy to jen pobaveně sledoval. Po chvíli se Jinxx začal svou krví dusit. Sledoval jsem, jak sebou cuká, dusí se… a pak přestal.
Byl konec. Jinxx byl mrtvý.

Andy se obrátil na mě…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Elena *Elena | 12. listopadu 2014 v 16:39 | Reagovat

Aaaaaaaa, Robinka chce dalšíííí!!!!!

2 Aydee666 Aydee666 | Web | 12. listopadu 2014 v 19:28 | Reagovat

perfektní!!!

3 Psychotic Hunt Psychotic Hunt | Web | 12. listopadu 2014 v 19:37 | Reagovat

[1]:

[2]: ...děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Don't be afraid of clowns.
They are not a psychopaths.
They don't laught when they kill you.
It's only mask.