Prophesy our way 13

8. října 2014 v 16:16 | Killing Happyness & Psychotic hunt |  Prophesy our way
Heh zase nestíhám, uplně všechno může jít někam -_- Už včera jsem chtěla tohle zveřejnit. Tak nic no. Máte to později, stejně si nikdo nevšimne. Tak pšš, já za to nemůžu. A jestli to vůbec někdo čte tak si to užíjte. Veše Happyness...



SHOW PONY
Konečně. Půjdu domů. Půjdu za svými přáteli, kteří jsou pro mě jako rodina.
Řeknu jim, co jsem zjistila i když toho moc není. Jsem tak ráda. Je to divné. Jako by nějaká část mé duše věřila The Wild Ones. Třeba to nebylo divadlo, třeba za tím vším je něco jiného. Mohli mě přece hned zabít, dokonce mi dovolili splnit tento úkol, i když mě neznají. Je to jako by mě přijali mezi sebe…
Ne! Takhle uvažovat nesmím! Ale co když… Ne! Prostě ne! Zavrtěla jsem hlavou, abych odehnala všechny myšlenky, co mi říkaly, že tihle lidi možná za nic nemůžou.
"Pony," Vzhlédla jsem. Byl to Andy.
"Jo?"
"Buď opatrná, prosím dávej na sebe pozor. A hodně štěstí." Podal mi ruku a potřásli jsme si. Na rameno mu poklepal Ashley, tak odešel. Zase? Proč já? Chytil mě za ramena a políbil. Tak tohle jsem nečekala. Bože, to ne, to ne, to ne, to ne! Já se neudržím a fakt mu dám facku. Fuj, když si představím, že mě políbil nepřítel. Kousla jsem ho. Odtrhl se ode mě a utřel si krvácející ret. Věnovala jsem mu nevinný omluvný úsměv, zatímco v duchu jsem byla rudá překvapením a zuřivostí a jen tak, tak jsem se držela. Jednou nastane den, kdy ho kluci zničí. Ne, já ho zničím, za tohle. A ten den nastane brzy.
Ashley se ke mně zas chtěl přiblížit, ale naštěstí ho CC odstrčil stranou. "Héj" zapištěl jak holka. Chris se jen smál. "Tak se drž a vrať se živá!" objal mě. "Jo, jo, dík" usmála jsem se. Za to, že jsi mě zachránil před Ashleym, tě zabije někdo jiný.
Jake a Jinxx mi také popřáli hodně štěstí. A pak hodně dalších lidí, které jsem ani neznala a oni neznali mě. Dali mi ještě jídlo a pití a pak mi nějaké nachystali i do batohu. Andy mi podal tři malé nožíky, které se dají lehce schovat, na obranu.
Vyprovodili mě a nasměrovali. Ještě jednou mi popřáli štěstí a já se vydala domů. Chvíli tam jen stáli a sledovali mě a pak odešli. Když byli pryč, skoro jsem běžela. Nemůžu se dočkat! Už budu zpátky, v bezpečí. Ale jedna má část hluboko uvnitř si tím vším nebyla jistá.
Blížila jsem se, už jsem v dáli viděla obrysy domova. Znovu jsem se rozběhla. Tentokrát rychleji. Vypadalo to tu pořád stejně, až na to, že před domy nikdo nebyl.
Přišla jsem blíž a nahlédla do jednoho okna. Srdce mi poskočilo. Seděli vevnitř. Party Poison a Fun Ghoul a o něčem se bavily. Zaklepala jsem na okno a oba střelili pohledem mým směrem. Poison chvíli nevěřícně zíral. Ghoul vyběhl rychle ven za mnou a začal mě objímat. Objetí jsem mu oplatila. Jak já je ráda vidím. Poison mezitím zaběhl i pro ostatní. Se všemi jsem se přivítala a poobjímala.
"Jsi v pořádku?" "Zjistila jsi něco?" "Neudělali ti nic?" Zasypávali mě hromadami otázek, na které jsem nestíhala odpovídat. Otázky jsem ignorovala.
"Máte necelé tři dny."
"Cože?!" přerušil mě Poison a zmateně na mě koukal.
"Když se do tří dnů nevrátím, zaútočí"
"Oni tě vydírali?" Strachoval se Jet Star, zakroutila jsem hlavou. "Je to složitý a na dlouho."
Poison si sedl na zem. "Dobře, máme na to tři dny."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Black Bullet Black Bullet | E-mail | Web | 8. října 2014 v 18:52 | Reagovat

Skvělý, další díl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Don't be afraid of clowns.
They are not a psychopaths.
They don't laught when they kill you.
It's only mask.